Celozrnné pečivo vs. obyčejné pečivo

Dalším tématem, které bychom rádi rozvinuli a blíže se na něj podívali, je vztah tmavého, celozrnného a běžného pečiva na zdraví. Proč jsme se rozhodli jako druhé téma zvolit právě pečivo? Protože pečivo je, stejně jako margaríny, ve světě zdravého životního stylu velice adorované a doporučované mnohými „experty“ na výživu pomalu jako základ každého dne. Když se nad tím tak zamyslím, ani se jim nedivím, protože vybalit na klienta/ku „nesmíš jist pečivo“ a ten člověk by na něj byl zvyklý, bude to pro něj velká rána. Z důvodu, že je na pečivu závislý jako na tvrdé droze! Znám lidi, co by si raději nechali vrtat koleno, než aby si odpustili chleba s máslem a medem k snídani i přesto, že trpí řadou nemocí počínaje obezitou a vysokým krevním tlakem, přes řadu nemocí spojených s gastrointestinálním traktem. Taková omezení by byla totiž rychlou cestou k tomu, že by klient/ka opustila brzy svůj nový výživový směr. Když to vezmeme z pohledu lidí, kteří chtějí z jakéhokoliv důvodu zhubnout (nelíbím se sám sobě, doktor mi to nařídil, holky mi říkají, že jsem tlustá,…), ale nechtějí se u toho hýbat. Tito lidé velice brzy zastaví svůj boj s nadváhou, protože shodit přebytečná kila jen na bazálním metabolismu je značně omezující záležitost. Z praxe vím jedno- když člověk, který se stravoval na samých junk foodech (nezdravých jídlech) změní stravu a dá tomu nějaký režim, tak bude hubnout doslova na všem! Vystává otázka: budeme ale současně také zdraví? A co je zdravá strava? Zdravá strava je taková, která je vyvážená? Osobně si myslím, že je to pravda, ale jen do určité míry a to z toho důvodu, že ne každý člověk dokáže po metabolické stránce využívat tuky jako primární zdroj paliva a ne každý dokáže pracovat se sacharidy, proto potřebuje stravu bohatou hlavně na tuky, nebo sacharidy, popřípadě obojí.

Zdraví a pečivo

Chléb a pečivo je základem výživy pro většinu z nás, bez něj si neumíme představit stravu. Jedním z důvodů je silně zakořeněný zlozvyk, dalším důvodem je to, že patří mezi nejlevnější potraviny a přitom dodávají nejvíce energie. Důležitým upozorněním je, že škroby a obecně sacharidy nelze brát jako sytící potraviny (z důvodu nevyplavování hormonu leptin - oproti tukům a bílkovinám), navzdory realitě z vaší vlastní zkušenosti. Představa lidí jídelníčku bez pečiva navozuje reakce typu: „Na co si namažu marmeládu a paštiku? Na co si položím salám? Co si dám ke svačině? Co dám dětem do školy?“ Věřím, že se každý najde v nějaké takové otázce a chápu, že je těžké se přeorientovat na život bez pečiva, protože je nedílnou součástí našich stravovacích stylů. Problém je v tom, že vlivem médií (jak jinak), neopodstatněnými výroky zaujatých dietologů a expertů na stravu, logicky podporovanými pekařskými společnostmi (jak jinak), se podařilo lidem vsugerovat, že cereální (obilné, vlastně moučné) výrobky jsou zdravé! K tomuto se přidalo vsugerování lidem, že při redukční dietě je vhodné nahradit chléb a pečivo celozrnnými výrobky, který nám zajistí „shodit to břicho“. Celé toto přesvědčení je samozřejmě podporováno výsledkem studie, že celozrnné pečivo je bohatší na minerály, vitamíny a hlavně vlákninu, než výrobky z bílé mouky. Je snad reálné, aby nás celozrnný chléb zachránil před obezitou a s ním spojené i jiné civilizační nemoci? Leda ve snu! Jasně pokud budete jíst jen celozrnný chleba, tak budete hubení, stejnak jako to mají asiaté s rýží, ale rozhodně ne zdraví! Na druhou stranu díky tomu, že takový chléb, tedy pokud ho seženete, protože klasický šrotový chléb (Graham) se již dávno neprodává . Jako pozitivum se dá říci, že díky nižšímu GI a vláknině je lepší na zdraví, ale ne na hubnutí!

Hlavní problém vidím v LEPKU!

Každá obilovina, včetně našeho celozrnného pečiva, ale také rýže, obsahuje bílkovinu (prolaminy, globuliny, gluteniny). Nejproblémovější u lidské populace jsou prolaminy, protože lidské tělo vytváří na některé druhy prolaminů přehnanou reakci imunitního systému a vzniká zánětlivá reakce. Každý zánět ovlivňuje organismus v celém rozsahu a nejen na jednom místě a vede tak ke snížení a ohrožení zdraví. Každá obilovina obsahuje jiné prolaminy v pšenici jsou gliadiny, v rýži jsou oryzeiny, v žitu – hordeiny. Lepek- GLUTEN je kombinace gliadinu s gluteinem

Proč vidím lepek jako problém?

Doslova obrovské procento populace trpí jeho nesnášenlivostí ať už vědomou, nebo nevědomou, jenž se nikterak výrazně neprojevuje, jen nám například brání absorpci některých vitamínů a minerálu v tenkém střevě, brání shodit přebytečná kila, a díky těmto „drobnostem“ trpí naše tělo i psychika. Nesnášenlivost lepku nebo autoimunitní onemocnění „Celiakie“ je čím dál tím více časté onemocnění v našich kruzích. Intoleranci můžete mít danou geneticky (vrozenou), nebo vytvořenou například tím, že opakovaně jíte potraviny bohaté na výše zmíněné prolaminy. Dnes je v celku moderní záležitost stravovat se bezlepkově, aniž bychom věděli, jestli trpíme touto snášenlivostí. Nahrazujeme tak lepkové potraviny náhražkami jenž neobsahují lepek, viz nálepky na potravinách Gluten FREE, ale spousty jiných přidaných látek včetně sóji, rýžové, kukuřičné mouky, které bývají také alergeny! Neříkám, že je to hned špatně, ale pokud tímto omezením netrpíte, nevidím problém v konzumaci potravin s obsahem lepku (v omezené míře). Nejjednodušší by asi bylo nechat si u lékaře napsat vyšetření na intoleranci lepku, nebo vyzkoušet eliminační dietu, abychom mohli tento problém se zdravím vyřešit. Jen pro zajímavost: ignorovaná intolerance zvyšuje riziko předčasné smrti o 40% a to převážně na KVO a rakovinu. Ignorace zánětu např. GIT až o 70%, což je děsná statistika. Nemusíte mít hned celiakii, ale jen citlivost na lepek, který vyvolává zánět v GIT je pak globálním problémem celého těla i lidstva obecně!

Co je problém nyní, dříve nebyl.

Znám spousty lidí co řeknou, ale dříve se tak lidé stravovali také a nic jim nebylo! Problém bych viděl v tom, že dříve byl obsah bílkoviny v pšenici mnohem menší oproti dnešní době, kdy je nárůst bílkoviny v zrnu abnormální díky šlechtění a genetickým modifikacím zrna! Navíc tento chléb byl zapíjen nepasterizovaným domácím mlékem, které mělo enzymy na potlačení této reakce. Celozrnné potraviny nezajistí to, že budete zdraví, nebo zhubnete. Odborníci tvrdí, že konzumace těchto produktů s vlákninou snižují riziko rakoviny, KVO, obezity. Vlákniny je více v celozrnných produktech, ale v případě pšenice je to zvrácené tvrzení. Jakmile nahradíte nezdravou potravinu méně nezdravou potravinou, budete na tom se zdravím stejně! Podobně jako je náhrada bílého cukru kukuřičným sirupem, nebo třtinovým cukrem. Navíc toto rádoby „celozrnné“ pečivo obsahuje řadu aditiv, konzervantů, éček, zahušťovadel, kombinace různých GMO muk, včetně sóji a tuků jako sádlo, nebo modifikované škroby a glukózo-fruktózové sirupy v případě sladkého pečiva, ale to je zase jiný příběh. V případě, že netrpíte citlivostí na lepek, obezitou, nemocemi spojené s GIT, doporučuji si dát raději pečivo čistě jen z bílé mouky bez přidaných látek než polotovary a rádoby zdravé celozrnné a žitné pečivo. Na závěr Vám doporučuji knihu od předního světově uznávaného kardiologa Williama Davise - Pšeničné břicho (Wheat Belly) z roku 2011, která Vám zajisté otevře oči nejen o lepku, ale hlavně sacharidech ve stravě. Ať už Vás článek zaujal, nebo ne a jste i nadále přesvědčeni o tom, že celozrnné potraviny jsou zdravé, vyvracet vám to nebudeme!

Pokud s námi souhlasíte, poprosíme Vás o SDÍLENÍ!

Je důležité si uvědomit, že hlavně přemíra těchto potravin a hlavně sacharidů, je u většiny populace důvodem obezity a tím pádem i nemocí. To vše díky jejich návykovosti a závislostí, ale to už je zase jiný příběh!

Pokud budete chtít poradit v oblasti stravy, neváhejte nás kontaktovat ZDE!

Za tým ON, Vladimír Štindl