ROZDÍL MEZI KLASICKOU FORMOU VITAMINU C A LIPOVITAMINEM C:

Tento výrobek vás zbaví nepohodlí a nepříjemnosti spojené s nutností příjmu hrsti tablet Vitamínu C každý den. Pro správnou funkci enzymatických reakcí v našem těle je u zdravých jedinců nutný příjem 2 - 3 g vitaminu C. Jak toho docílit, když vstřebatelnost tablet, nebo tobolek je 12-16%. Jednoduše řečeno – zapouzdření! Zapouzdřením vitamínu C v nanoliposomech vytvoříme přírodní, dokonale utěsněnou dutinu, která chrání Vitamín C před nepříznivými vlivy okolního prostředí a trávící soustavy. Vzhledem k jejich submikroskopické velikosti a složení, liposomy projdou trávícím systémem a bez jakékoliv změny jsou snadno absorbovány ve střevech, odkud jsou dopraveny do jater. V játrech jsou liposomy stravitelné a vitamin C je uvolněn stejně, jako kdyby byl vyroben v játrech. Liposomy, používané pro zapouzdření, jsou vyrobeny z fosfatidylcholinu – nejhojnější skupiny fosfolipidů (EPL). Tato látka je většinou extrahována ze sójového lecitinu a je nezbytná pro život.

VÝZNAM VITAMÍNU C

 Kyselina askorbová (nebo kyselina L-askorbová) má molekulovou hmotnost 176,13 g / mol a souhrnný chemický vzorec C6H8O6. Je základní součástí oxidoredukčních dějů. Pokud bychom měli jednou větou charakterizovat její hlavní úkoly, poskytuje elektrony do enzymatických procesů a jako antioxidant zneškodňuje volné radikály. Jaké prosté, jenže tyto úkoly jsou klíčové pro funkce metabolismu. Celý organický život je v podstatě založen na výměně elektronů a nebýt antioxidantů, volné radikály, vedlejší produkt metabolismu, ale i infekcí a vnějších toxinů, by způsobily rozvrat. V době stresu a nemocí proto vzniká extrémní poptávka po těchto službách vitaminu C a tu někde tkví i základ jeho všestranného stabilizačního vlivu na funkce metabolismu. Antioxidanty fungují synergicky, vzájemně se doplňují a podporují.

 Vitamín C je tedy nedílnou součástí metabolismu. Přestože si plně zaslouží označení "látka nezbytná pro život", někteří se ohrazují před označením "vitamín", které se chápe spíše jako "doplněk stravy", a upřednostňují neutrálnější pojem "askorban". Vitamín C je potřebný pro metabolismus aminokyselin, konkrétně pro vznik nekódovaných aminokyselin hydroxylysinu a hydroxyprolinu. Tím se podílí na syntéze kolagenu. Nedostatek vitaminu C se proto projevuje menší pevností cévní stěny, především vlásečnic, a zvýšenou krvácivostí a dále typicky sníženou pevností vazivového aparátu zubu a s tím spojeným vikláním a vypadáváním zubů. Dále je vitamin C důležitý pro tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst. 

 Vitamín C se účastní široké škály metabolických procesů v těle. Aktivizuje množství tělesných enzymů, včetně inzulínu. Představuje jakýsi "mazací olej" v biochemickém motoru organismu. Je klíčový pro syntézu a regeneraci kolagenu a tedy nepostradatelný pro mezibuněčné vazby, kůži, šlachy, klouby, kosti, svaly, kardiovaskulární soustavu. Kolagen tvoří jednu třetinu obsahu bílkovin těla a je cementem, který drží pohromadě tkáně, všech našich 10 bilionů buněk. Bez vitaminu C se kolagen vůbec nevytváří, v případě nedostatku je zase poruchový a strukturálně slabý.

 Vitamín C je důležitý i pro regulaci tuků a srážlivost krve. Podílí se na metabolismu vápníku a závisí od něj pevnost zubů, kostí, metabolismus žlučových kyselin, kyseliny listové a tedy i metabolismus železa, také mědi a některých aminokyselin. Podporuje buněčnou respiraci, kde katalyzuje transport vodíku. Je nezbytný pro tvorbu dopaminu, karnitinu a některých neurotransmiterů, takže je důležitý pro správnou činnost mozku a nervosvalovou koordinaci. Nejznámější je zřejmě jeho vliv na imunitní systém - fagocytózu, tvorbu protilátek, interferonů, a nesmíme zapomenout na pevnost kapilár, mezibuněčné mřížky a očistné funkce jater a ledvin. Nutno podotknout, že imunitní systém nelze považovat za izolovanou soustavu; jeho výkon závisí na dobré funkci všech systémů těla a dokonce i psychického stavu. Některé tkáně těla koncentrují až 100-násobek běžné krevní koncentrace: nadledvinky, hypofýza, brzlík, sítnice, corpus luteum. 1050 násobek obsahuje mozek, slezina, plíce, varlata, lymfatické uzliny, játra, štítná žláza, leukocyty, slinivku, ledviny, srdeční sval, slinné žlázy a malé střevní mukózy. Jde o místa "prioritního významu" vitamínu C. Při těchto poznatcích je vskutku neuvěřitelné, jaké minimální dávky stačí k udržení života. Na druhou stranu začíná být zjevný jeho potenciál při léčbě, jakož i nesmírné následky jeho nedostatku. Jen málo savců nedokáže vůbec vytvářet vitamín C a jsou odkázáni na každodenní přísun: vedle člověka jsou to ještě opice, morčata a někteří netopýři; avšak mají bohaté zdroje ve své přirozené potravě. Když savec onemocní, nejenže začne produkovat protilátky, ale zvýší také produkci vitamínu C. Když je savec pod vlivem stresu, mechanismus zpětné vazby zvýší tvorbu vitaminu C, díky kterému se může se stresem lépe vypořádat. Toto lidské tělo nedokáže, ale alespoň zvýší toleranci trávicí soustavy, čímž umožní dostatečný příjem z potravy.

 Spotřeba je nejčastěji diskutovanou otázkou vitaminu C a ani po 80 letech od jeho objevení nenastal všeobecný vědecký konsenzus. I přes různý pohled panuje shoda, že tyto "doporučené" dávky jsou podstatně menší, než je běžná spotřeba savců. Opice konzumují 10-20× více vitaminu C, a jiní savci (neschopni syntézy) až 80× více, než doporučují nejvyšší oficiální hodnoty DDD. Tato denní dávka je podle jednotlivých zdrojů v rozpětí 40-90 mg na osobu a den. V těle dospělého člověka by se mělo nacházet minimálně 2-3 g vitamínu C a vzhledem k tomu, že tělo nedokáže držet dlouhodobé zásoby a vitamin C se rychle metabolizuje, musí se neustále doplňovat. Velkým zastáncem zdravotní terapie s použitím vysokých dávek vitaminu C, byl Linus Pauling, který za tento výzkum obdržel Nobelovu cenu. 

 Faktory zvýšené poptávky, která může být až 15-20 g denně, jsou: stres, onemocnění, horečky, zvracení, průjmy, anorexie, alkohol, kouření, drogy, znečištěné prostředí, pesticidy, věk, trauma, roční období, hmotnost, užívání hormonální antikoncepce, salicylátů a kortikoidů. V těhotenství poptávka postupně roste ze 3 až na 10 g; oficiálně doporučených 95 mg je tragédie. Při podání většího množství vitaminu C v kapslích, nebo tabletách, se však absorbuje relativně malé množství vitaminu C (cca 12-16%). Dá se předpokládat, že tělo z potravy přijme jen tolik vitamínu C, kolik potřebuje; pokud zůstane ve střevech větší nestrávené množství, může je podráždit a způsobit průjem, avšak toto samo o sobě není nebezpečné.

 Vitamin C má v organismu celou řadu funkcí, které pozitivně ovlivňují imunitní a kardiovaskulární systém a vzhledem k jeho antioxidačním schopnostem hraje významnou roli při ochraně před poškozením buněk, které mohou vést k rakovině a předčasnému stárnutí. Trpí-li organismus nedostatkem vitamínu C, je obtížné léčit i běžná lehká onemocnění. 

ÚČINKY VITAMINU C:

•        Syntéza hormonů a neurotransmiterů

•        Působí preventivně proti nachlazení, chřipce a jiným respiračním onemocněním.

•        Je nutný pro zdraví kloubů, kostí a chrupavek

•        Pomáhá při tvorbě hormonů v nadledvinkách

•        Působí preventivně proti rakovině, užívá se i při její terapii

•        Podílí se na odbourávání cholesterolu

•        Má antioxidační funkci

•        Podporuje tvorbu bílých krvinek

•        Stimuluje produkci interferonu

•        Pomáhá syntéze kolagenu

•        Přispívá k integritě bazální membrány

•        Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže, zubů a dásní

•        Přispívá k normální psychické činnosti a činnosti nervové soustavy

•       Přispívá k normální funkci imunitního systému a snížení míry únavy a vyčerpání

 KLINICKÉ STUDIE EPL UKÁZALY MNOHO ZDRAVOTNÍCH VÝHOD Esenciální fosfolipidy (EPL) použité při více než 100 klinických studiích v Evropě a USA ukázaly následující výsledky.   

•       Snižují celkový průměr hladiny cholesterolu o 12% až 25%

•       Snižují hladinu LDL (špatný cholesterol) o 34%

•       Zvyšují hladinu HDL (dobrý cholesterol) o 50% až 100%

•       Podstatně snižují kardiovaskulární riziko

•       Zlepšují periferní a mozkovou cirkulaci

•       Snižují reaktivní agregaci krevních destiček o 60% u pacientů s anginou pectoris

•       Snižují bolest anginy pectoris (bolest na hrudi)

•       Zvyšuje toleranci zátěže se sklonem k angině pectoris

 Fosfolipidy hrají v existenci buněk významnou roli. Tvoří podstatnou část hmoty membrán tělních i nervových buněk. Nedostatek fosfolipidů způsobuje snížení duševní výkonnosti, zhoršení paměti, malou soustředěnost, únavu a stavy deprese. Jejich deficit v tělních buňkách se projevuje obdobně: Je zhoršeno zásobování buněk živinami a odvod zplodin, což má za následek malátnost, únavu a náchylnost k infekčním a civilizačním chorobám. Fosfolipidů je v naší výživě chronický nedostatek. Odhaduje se, že chybí zhruba polovina z celkové denní spotřeby (1,5 g místo potřebných 3,0 g). Nedostatek fosfolipidů ve stravě je v současnosti velmi podceňovaný!

Lipovitamin C seženete zde: